Povídky ke kávě VI.

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již pět dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít katastrofu“ přivádí čtenáře do retro-prostředí studentských časů v osmdesátých letech, prvních milostných vzplanutí, prvních zkušeností za volantem... A nutno dodat, že vzpomínky na lidské „katastrofy“ opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes.

HANA HRABÁKOVÁ se narodila 23. 1. 1962 v Berouně, otec veterinář, matka účetní. Zprvu pracovala jako učitelka v mateřské škole, pět let pak učila ve Zvláštní a pomocné škole v Králově Dvoře, dále působila jako sociální pracovnice v Českém Červeném kříži, kde se podílela na vzniku Azylového domu Berounka, několik let pracovala jako zástupkyně ředitelky Klubíčka, spoluzakládala a vedla stacionář pro postižené klienty. Dvacet let pořádala ozdravné zájezdy u moře pro děti z berounské kotliny. Vrátila se do školství, řadu let působila jako ředitelka Mateřské školy Beroun-Závodí a nyní pracuje na středním odborném učilišti. Hana Hrabáková své krátké prózy zveřejňovala nejprve časopisecky a v roce 2015 literárně debutovala titulem Povídky ke kávě / Jak přežít třicet let s jedním chlapem (a s jednou tchýní), který se setkal s nebývalým čtenářským ohlasem a autorce otevřel cestu k pokračování této povídkové řady. O rok později následoval titul Povídky ke kávě II. / Jak přežít (v) manželství a zachovat si zdravý ženský rozum, a hned rok následující kniha Povídky ke kávě III. / Jak jsme mohli přežít bez mobilu a v dalších letech Povídky ke kávě IV. / Jak přežít dětství a Povídky ke kávě V. / Jak přežít první lásky, které opět navázaly na předchozí čtenářský úspěch. Nyní autorka svoji povídkovou řadu rozvíjí dalšími příběhy...

....................................................................................

Ukázka:

...a Jíva pokračuje ve vyprávění: „Musím, než to zapomenu. Další žák zkazil při výuce test a z možných padesáti měl jen dvaadvacet. Instruktorka mu říká: To snad ani takhle nelze napsat! Tak málo bodů? To kdybyste všude zaškrtal samá áčka, tak musíte mít víc! A kluk šel do sebe a při další hodině přemýšlel a měl 33 bodů. Instruktorka ho chtěla povzbudit a chválila ho: No vidíš, sice stále málo, ale když se budeš snažit, zlepší se to. A chlapec suverénně odpověděl: Nesnažil jsem se. Jen jsem všude zaškrtal ty áčka!“