Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti

Terezín byl jednou z největších pevností Rakouska, která byla vybudovaná proti pruské rozpínavosti. V současnosti panuje všeobecný názor, že Terezín byl zbytečnou pevností, protože nedokázal zastavit pruský postup v roce 1866. Při hlubším pohledu na daný problém ale dojdeme k závěru, že tato teorie je lichá. V rozmezí let 1740–1779 probíhaly prakticky neutichající boje mezi Rakouskem a Pruskem. Další válka mezi oběma zeměmi však proběhla až v roce 1866, tedy přibližně o 80 let později. Důvodem tak dlouhého míru rozhodně nebyly dobré vztahy mezi oběma říšemi, spíše naopak. Obě mocnosti měly ambice stát se vůdčím prvkem německy mluvících zemí. Několikrát přitom hrozilo, že jejich vyhrocené vztahy přerostou ve válečný konflikt. Nakonec však k válce až do roku 1866 nedošlo. Nabízí se proto myšlenka, jestli právě výstavba několika silných pevností po roce 1780 na hranicích českých zemí nebyla jedním z důvodů, proč Prusové do Čech znovu nevpadli. I kdyby tato úvaha nebyla pravdivá, pevnost Terezín dokázala blokovat veškeré strategické komunikace, které vedly podél řeky Labe do nitra Čech. Publikace Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti se věnuje především osudům Terezína v 19. století. Objevuje mj. dnes zapomínané staré a nové předmostí, které vzniklo na pravém břehu řeky Labe, a bohušovické předsunuté opevnění.