Dívka, která si zaplétá cop

Ellie dostala od života pořádně naloženo. V dětství přišla o rodiče, v devětadvaceti ovdověla, v práci jí právě dali výpověď. Bez manžela už nezvládne splácet hypotéku na jejich vysněný dům na okraji Filadelfie, a tak teď z nouzového bytu odnaproti dennodenně sleduje, jak se její bývalý domov přestavuje a chystá k prodeji. Záchranným lanem se pro ni stává setkání s dílem kdysi slavné pařížské malířky Suzanne Valadonové, jejíž obrazy jsou nyní uloženy v hlubinách depozitářů. Podaří se Ellii přemoct děravou paměť dějin a vrátit je do výstavních síní?

Suzanne, vlastním jménem Marie-Clementine, vyrůstá v sedmdesátých letech 19. století na Montmartru jako nemanželská dcera pradleny. Přesto má spoustu tvůrčích snů a kráčí za nimi navzdory všem překážkám i pádům.
Sedí modelem známým umělcům, mimo jiné Morisotové, Renoirovi či Toulouse-Lautrecovi, je obletovanou kráskou – jenže to jí nestačí. Když se chopí uhlu a později štětce, stane se nejen jednou z mála malířek v době, kdy ženy nesměly studovat na akademii, ale i průkopnicí v zobrazování všedních výjevů z domácího života.

Její talent i kuráž Ellii inspirují. Nemá sice zkušenosti, vhodný sál ani kapitál, nicméně pustí se za svým snem stejně tvrdohlavě jako kdysi Valadonová. A tak Marta Molnarová podobně jako v románu Tajný život slunečnic otevírá pomyslný dialog dvou hrdinek, odhodlaných nevzdat se ani ve chvíli, kdy je život srazil na dno. Obě ženy si přes propast více než století předávají poselství, že občas sice visí všechno na vlásku, avšak i z vlásků se dá uplést pevný cop.