Břehy Strusky

Dokáže lidstvo kolonizovat divokou planetu, která se má stát novou Zemí, přestože mu v cestě stojí boj o moc a lži?

V roce 2145 osídlili unijní kolonisté svou první planetu. Pod dvojicí sluncí, spalujících džungli, vyrostla mezi prastarými stromy Polis — město rozpolcené názory i nelítostnou řekou Struskou. A v jeho stínu číhají majestátní a nebezpeční sauři, zymorfové přenášející nákazu či divocí kermoři. Gabriela je chloubou Unie. Pro jedny štít, pro druhé zbraň — elitní ohnivec, který stojí na pomezí břehů a brání kolonii před nástrahami nezkroceného světa. Jenže to největší nebezpečí neroste v okolní džungli, nýbrž ve spletité infrastruktuře Polis. Když se proti sobě postaví vůdci obou znesvářených břehů a ona se spřátelí s legendárním zápasníkem Solomonem z východu, Gabriela brzy pochopí, že hra na vítěze a poražené má jiná pravidla, než se zdálo, a že ta nejpalčivější otázka nezní, kdo je nepřítel — ale kým je ona sama.

–––

Ve svém sci-fi románu Břehy Strusky se Štěpán Tůma vydává na planetu, která není idylická a jejíž společnost se potýká s mnoha problémy. Na první pohled jde o dobrodružný příběh, který v sobě ovšem spojuje napětí špionážních thrillerů s hlubší linkou o tom, že objev sebeobyvatelnější planety nebude lidstvu k ničemu, jestliže se nenaučí respektu — k sobě navzájem, ke svému okolí, ale i k fauně a flóře.
— Jiří Štěpán, redaktor

„Naše slavná Unie osídlila desítky měsíců různých vzdálených galaxií, ale žádná kolonizační archa nenalezla planetu podobnou Zemi. Až doposud. Planeta Dichospherus je nadějí lidstva, naší nadějí, že opět poznáme přitažlivost domovské planety, kterou jsme museli před stovkami let opustit. Nadějí, že kosti zesílí a plíce pocítí životadárnou sílu atmosféry.
Jenže spolu s nadějí na budoucnost jsme do kosmu vyvezli i spory nehodné Unie. Proto osidlování provázejí roztržky. A jen díky vaší práci, tvrdé disciplinovanosti unijních sborů, Dichospherus nevzplál žárem občanské války. Podrobit si novou planetu a nepozabíjet se u toho je nelehký úkol, ale daří se nám! Děkuji vám za to. A teď do služby, vojáci Unie! Ať je promenáda saurů dnem, na který budeme vzpomínat.“
— proslov maršála Huga Kreusse v předvečer slavnostní promenády saurů na počest blížící se dostavby červí brány Omega